Římanům (Stránka 4)
Pýcha vs. Pokora
(Římanům 3:27-31) Křesťanství vylučuje pýchu, jak? Proč jsou křesťani pořád pyšní?
Ospravedlnění z víry
(Římanům 3:21-22) Co to znamená mít víru, která ospravedlňuje? V co vlastně křesťané musí věřit?
Lidé jsou totálně zkažení
(Římanům 3:9-20) Člověk je ve své podstatě zkažený. Nikdo není dostatečně dobrý pro své skutky a myšlenky, proto potřebujeme někoho jiného, kdo nám dá život.
Proč křesťan nechce hřešit?
(Římanům 3:1-8) Proč jako křesťani nechceme hřešit, i když víme, že Bůh má s náma neskutečnou milost a trpělivost?
Křesťanem jen navenek
(Římanům 2:17-29) I když teoreticky víme, co Ježíš udělal, tak v denním životě na to moc nespoléháme. Spoléháme na externí znaky našeho křesťanství více než na Krista.
Moralista a pokrytec
(Římanům 2:1-16) Když se mluví o hříchu, tak si často myslíme, že se mluví o někom jiném. Co když se mluví o nás? Jaká je naděje pro moralisty a pokrytce?
Homosexualita
(Římanům 1:24-27) Jaký je pohled Bible na homosexualitu a sex obecně?
Jsme horší, než si myslíme
(Římanům 1:18-31) Hřích je závažnější, než si možná připouštíme.
Nestydím se za evangelium
(Římanům 1:16-17) Jaké máme důvody stydět se za svou víru?
Společný růst v evangeliu
(Římanům 1:7-15) Evangelium je začátkem, prostředkem i koncem křesťanského života. Není to tak, že by evangelium potřebovali slyšet jen nevěřící. Všichni ho potřebujeme slyšet, být jím pohlcení a tak s radostí následovat Krista.
Všechno je o Bohu
(Římanům 1:3-7) Dobrá zpráva křesťanství je o tom, kdo je Bůh, ne kdo jsme my. Dobrá zpráva je o tom, co udělal On. Proč musí být vše o něm? Není Bůh egoista?
Kdo jsem a co mám dělat?
(Římanům 1:1-2) Jak zjistím, kdo jsem? Jak zjistím, čemu se mám v životě věnovat? Tohle jsou v životě jedny z nejdůležitějších otázek.